Krátká série ze stavby a úprav mého ateliéru – nebo spíš zašívárny, dílny, kutlochu… případně luxusní garáže bez garážových vrat. Tahle série fotek vznikla během jednoho léta na Fuji GA645Zi a zachycuje den „tvrdé“ práce – tedy chvíle, kdy se skutečně něco stavělo, ale i momenty, kdy se produktivita propadla do hlubokého křesla (nebo trávy). Protože co si budeme povídat, žádná pořádná stavba se neobejde bez poctivých přestávek na obhlídku výsledků, zamyšlené hledění do dálky a testování pohodlnosti nedokončených konstrukcí.
-
Monolity sídliště
Fotit paneláky na sídlišti? To je úplně jiná disciplína – a přitom stejně fascinující jako horské masivy. Brutalismus má v sobě něco surového, až poetického. Když se člověk postaví před ty obří bloky betonu, uvědomí si, jak čisté a funkční tyhle stavby vlastně jsou. Každý panel, každá linie, každé okno je jako pečlivě promyšlený tah štětcem na obrovském plátně.
Na sídlišti Háje mám rád právě tu jednoduchost a rytmus, který panuje v jejich designu. Hledám v tom čistotu – rovné linie, ostré hrany, opakování. A přesto je každý dům jiný. Občas se to lámání světla na betonové fasádě nebo drobné detaily, jako stará dřevěná okna vs. plastová, postarají o to, že na každém snímku najdu něco unikátního.
Fotit brutalismus je trochu jako dokumentovat minulost – snažím se zachytit esenci sídlišť dřív, než je zahladí zateplení nebo nátěry. A víte co? Když si dáte tu práci a hledáte ty správné úhly, záběr bez rušivých prvků, najednou zjistíte, že fotíte nejen architekturu, ale i duši toho místa.
-
S xPanem na horách
Serie z roku 2022 – Dolní malá úpa
xpan I + 45/4 + Foma 400Fotit s Hasselbladem Xpan na horách je zážitek, který vás úplně pohltí – a nutí přemýšlet jinak. Panoramatický formát je něco, co vás donutí dívat se na svět novým pohledem. Už nejde jen o to najít zajímavý motiv; jde o to, jak ho vměstnat do širokého formátu a přitom zachovat dynamiku a rovnováhu.
Na Fomu 400 jsem fotil už mnohokrát, ale na horách má ten film úplně jiný charakter. Zrno v kombinaci s dramatickým světlem a obrovskými horskými masivy dává fotkám hloubku a charakter, který na digitálu prostě nenapodobíte. Xpan je jako vyprávění příběhu – najednou máte možnost do jednoho záběru vměstnat celý prostor, ať už jsou to vrcholky hor, údolí nebo nekonečné nebe.
Ale je to výzva. Musíte myslet na každý detail – kompozici, světlo, co v záběru necháte a co už ne. A to je na tom právě to krásné. Fotit s Xpanem není o kvantitě, ale o těch pár snímcích, které vám zůstanou v hlavě ještě dlouho poté, co dofotíte poslední políčko.“